Bristol - První část pobytu

V pondělí ráno jsem si už dal pozor a snídani jsem tentokrát stihnul v pohodě. Bohužel jsem během ní dostal od Zuzy SMSku, že má čas až ve středu. Rozhodl jsem se tedy, že pojedu přes Cirencester, kam jsem už měl koupený lístek, přímo za Zerákem do Bristolu.

Cesta do Cirencesteru proběhla v pohodě. Jenže problém byl v tom, že jsem se tím ocitl v poměrně malém městě mimo hlavní trasy. Když jsem se ptal autobusáka na cestu do Bristolu, rozmluvil mi pohodovou cestu přes Cheltenham a navedl mě na Swindon. Jeho odborná rada mi prodloužila cestu o 2 hodiny, prodražila o 7 liber a ještě jsem ve Swindonu zmoknul. Kurvoval jsem jak špaček.

Do Bristolu jsem dorazil odpoledne notně unavený. Zerko už na mě netrpělivě čekal. Nadšeně jsem mu volal, že jsem dorazil a kde teda stojí. Po několika dalších telefonátech jsme ale zjistili, že jsem vystoupil jsem ne na centrálním nádraží, kde je Zerko, ale někde za městem v poli. Na nádraží, o kterém v životě neslyšel. Tak jsem musel sjet místní sockou (za £2.50) do centra. Zbylo mi v kapse tak akorát na levný oběd a pivo, se kterým jsme si se Zerkem po našem šťastném shledání s velkou radostí přiťukli. Byl jsem po celodenním cestování docela utahaný, tak jsme šli nejkratší cestou na barák, kde jsme se vyvalili k počítači. Dali jsme si tak 4 díly Přátel, Zerkova nejoblíbenějšího seriálu. Zná ho už skoro zpaměti :).

Druhý den jsme vyrazili na dlouhou procházku Bristolem. Z českých měst se Bristol asi nejvíc podobá Brnu. Rozhodně není tak velký a uspěchaný jak Londýn, ale není to ani zádná díra. Prostě taková fakt hodně velká vesnice :). Nejdřív jsme se šli podívat na nejslavnější technickou bristolskou památku - na Brunelův Suspension Bridge. Most je starý skoro 150 let. Myslím, že to je nejstarší zavěšený most podobné velikosti na světě. Pak jsme si to namířili přes doky do centra města, podívat se taky na komerci. Prolezli jsme spoustu obchodů, nejdůkladněji z nich malý krámek s komicsama. Zerko mě ještě téměř proti mé vůli zatáhnul na rozhlednu na vysokém kopci, ale nakonec jsme rozhodně nelitovali. Viděli jsme z ní celý Bristol jak na dlani. Přes černošskou čtvrť jsme vyrazili k Natálce, Zerkově kamarádce původem z Wrocławi. U ní jsme během výborného pokecu lovili na zahradě internetový signál, abych si mohl naplánovat cestu na příští den.