Cesta na pevninu

Během pátku jsem absolvoval poměrně namáhavou cestu z Lochboisdale do Edinburghu. První část byla pětihodinová cesta trajektem, druhá čtyřhodinová cesta vlakem. Mezi oběma částmi byla asi čtyřhodinová proluka, kterou jsem strávil v Obanu. Je to přístavní město, kde jsem přesedal z trajektu na vlak. Bohužel spoje nenavazovaly, tak jsem musel dát batoh do nádražní úschovny a pár hodin se flákat po městě.

Oban začal být důležitým dopravním uzlem během viktoriánské éry, tedy přibližně v polovině devatenáctého století. Z tohoto období proto pochází většina domů v centru města. Říkalo se mu Brána na Hebridy, protože z něj vedou dopravní spoje na skoro všechny hebridské ostrovy. Dnes bohužel město zdegenerovalo do turistické destinace pro důchodce. Každý druhý dům v historickém centru je přebudovám na pension nebo hotel. A přestože jsem v Obanu byl docela dlouho po sezóně, většina z nich byla plně obsazena.

Své flákání po Obanu jsem zakončil návštěvou místní hospody, kde jsem se seznámil s jedním sympatickým domorodcem. Dali jsme spolu dvě piva a když nastal čas odchodu, nabídnul mi, ať zůstanu sedět dýl a přenocuju v některém z obanských pensionů. To jsem odmítnul, protože mě čekal závěr mé cesty - Edinburgh.